Pro většinu českých zahrádkářů je bršlice kozí noha noční můrou. Je to symbol nekonečného boje s plevelem, který se nedá vyhubit.
Ale co když se na tohoto nezvaného hosta podíváme úplně jinak? Co když ten nejotravnější vetřelec na vaší zahradě je ve skutečnosti zapomenutý poklad, plný látek, které chrání naše tělo na té nejzákladnější úrovni? Už středověcí mniši používali k léčbě dny. Moderní věda dnes odhaluje její skutečný potenciál.
Poznejte tuto bylinu na 100 %
Než se pustíte do jakéhokoliv sběru, je nejdůležitější si uvědomit jednu věc: Nikdy nesbírejte nic, čím si nejste stoprocentně jisti. V přírodě má bršlice nebezpečného dvojníka – prudce jedovatý bolehlav plamatý. Záměna může být fatální. Naštěstí se dají spolehlivě rozeznat.
Zaměřit se musíte na několik klíčových znaků. Stonek bršlice je hranatý a rýhovaný a jeho listový řapík má unikátní trojúhelníkový průřez. Naproti tomu stonek bolehlavu je hladký, kulatý, a hlavně v dolní části má typické červenofialové skvrny, jako by byl postříkaný krví.

Dalším spolehlivým vodítkem je vůně. Když rozemnete list bršlice mezi prsty, ucítíte příjemnou, svěží vůni připomínající petržel nebo celer. Bolehlav naopak páchne nepříjemně po myší moči, což je velmi silný varovný signál.
Nakonec se podívejte na listy: listy bršlice jsou jednodušší, složené ze tří částí a tvarem připomínají "kozí kopýtko", zatímco listy bolehlavu jsou mnohem jemněji dělené a připomínají spíše list kapradí nebo jemné petrželky.
Pamatujte, jistota je na prvním místě. Pokud váháte, nechte rostlinu být.
Buněční vandalové a rezivění zevnitř
Abychom pochopili, v čem je síla bršlice, musíme se podívat do mikroskopického světa našich buněk. V našem těle při běžném fungování vznikají nestabilní molekuly zvané volné radikály. Ty poškozují vše, na co přijdou, včetně naší DNA. Tento proces poškozování se nazývá oxidační stres a můžeme si ho představit jako pomalé "rezivění" organismu zevnitř.
Důsledky dlouhodobého oxidačního stresu jsou vážné – je považován za jednoho z hlavních motorů stárnutí a faktor přispívající k mnoha nemocem, rakovinu nevyjímaje. Nebezpečí spočívá v poškozování naší DNA. Právě tyto drobné „jizvy“ v genetickém kódu mohou vést ke vzniku mutací, které dají buňce fatální pokyn, aby se naprosto „zbláznila“ a začala se nekontrolovatelně množit.
Přírodní arzenál v listech bršlice
A právě tady přichází na scénu bršlice. Je doslova nabitá antioxidanty tedy látkami, které tyto "buněčné vandaly" umí zneškodnit. Je to taková buněčná policie, která chrání naši DNA.
Pokud jde o vitamín C, bršlice strčí do kapsy i citrony – říká se, že ho může mít až čtyřikrát víc. Její síla se ale neskrývá jen v „céčku“. Je nabitá i dalšími rostlinnými bojovníky, jako jsou polyfenoly a flavonoidy. Tyto látky v těle fungují jako silná ochranka, která tlumí záněty, a právě to je zřejmě důvod, proč si s ní naši předci tak úspěšně léčili bolestivou dnu.
Vědecké studie v laboratořích potvrzují, že extrakty z bršlice mají významnou schopnost neutralizovat volné radikály. Nejde tedy jen o babské rady, ale o vědecky podložený potenciál.
Složitá pravda o antioxidantech
Možná si říkáte: "Super, nakoupím si antioxidační doplňky." Ale pozor, tak jednoduché to není. Výzkumy ukázaly, že izolované antioxidanty ve vysokých dávkách (v pilulkách) zdaleka nefungují tak dobře jako ty, které přijmeme v jejich přirozené formě.

Některé studie dokonce přinesly šokující výsledky. Například podávání vysokých dávek beta-karotenu kuřákům paradoxně zvýšilo riziko rakoviny plic. Proč? Protože v potravinách jako bršlice působí stovky látek společně, podporují se a vytvářejí komplexní ochranný efekt, který jedna pilulka nikdy nenahradí.
Jak na ni v kuchyni?
Nejlepší jsou mladé, svěže zelené a lesklé lístky, které raší na jaře. Mají jemnou, kořenitou chuť připomínající mix petržele a celeru. Můžete je použít všude tam, kde byste dali špenát nebo bylinky.
Nejjednodušší způsob, jak ji vyzkoušet, je připravit si jarní "špenát" z bršlice. Větší množství listů krátce spařte vroucí vodou a nasekejte. Na pánvi na cibulce je pak krátce poduste, což zabere jen dvě až tři minuty. Nakonec osolte, opepřete a přidejte prolisovaný česnek. Pro zjemnění můžete vmíchat lžíci smetany nebo zahustit vajíčkem. Takto upravená bršlice se skvěle hodí jako příloha k masu a bramborám.
Než vyrazíte na sběr!
Bršlice je dar, ale je třeba k němu přistupovat s respektem a rozumem. Především si musíte být naprosto jisti její identifikací, abyste se vyhnuli záměně s jedovatým bolehlavem. Dále pamatujte na pravidlo všeho s mírou; bršlici zařazujte do jídelníčku jako zpestření, nikoliv jako hlavní složku. V neposlední řadě je důležitá opatrnost: těhotné a kojící ženy by se jí měly pro jistotu vyvarovat a lidé s onemocněním ledvin nebo ti, kdo užívají léky na ředění krve, by měli její konzumaci konzultovat s lékařem.
Bršlice není zázračný lék na rakovinu. Je to ale cenný a snadno dostupný dílek do skládačky zdravého životního stylu, který nám pomáhá chránit tělo zevnitř.