Po padesátce se mozek začíná chovat jinak. Co jsme dřív zvládli levou zadní, dnes někdy trvá déle. Paměť občas zadrhne, soustředění není, co bývalo, a reakce? Ty si dávají načas. Naštěstí se s tím dá něco dělat. Hlavně když víte, čemu se vyhnout.
Když mozek stárne rychleji, než by musel
Vědci se shodují, že to, jak náš mozek stárne, zdaleka neurčuje jen genetika. Hlavní roli hrají každodenní zvyky – a některé z nich mu dávají pořádně zabrat.
Klasika, kterou všichni známe: alkohol, kouření, málo pohybu, spánkový deficit a stres, který nikdy nekončí. K tomu přidejte osamělost a mozek začíná ztrácet kondici podobně jako svaly, které už dlouho nic nezvedly.
„Když ho nepoužíváte, ztrácí výkonnost,“ shrnují neurologové. Mozkové spoje se oslabují, přenos informací zpomaluje a člověk má pocit, že hlava „nejede“.
Jenže jeden viník bývá ještě zákeřnější. A potkáváme ho denně – na talíři.
Sladká past pro mozek
Jednoduchý cukr. Nenápadný, levný a všude. Přidává se do jogurtů, pečiva, omáček, limonád i instantních kaší. A právě on, jak potvrzují i nové studie, může mít na mozek zničující vliv.
Při dlouhodobé konzumaci se mozek doslova „otupuje“. Vysoká hladina cukru v krvi spouští zánětlivé procesy, snižuje tvorbu nových nervových spojů a zhoršuje schopnost mozku reagovat na inzulín. Výsledek? Únava, ztráta soustředění, horší paměť — a v dlouhodobém horizontu vyšší riziko demence.
Lidé nad padesát by se proto měli mít na pozoru hlavně před slazenými nápoji, sladkostmi a „neviditelnými“ cukry v průmyslových potravinách. Nejde o to, nikdy si nedat dort. Spíš o to, aby cukr přestal být každodenní kulisou.
Co mozek ocení
Začněte tím, že mu dáte, co opravdu potřebuje. Zelená zelenina, bobule, ořechy, ryby, luštěniny, celozrnné výrobky – to všechno jsou potraviny, které mozek chrání a živí. Nemusíte se stát asketou, stačí trochu ubrat to, co mu škodí, a přidat to, co ho posiluje.
Pohyb je další kapitola. Nemusíte běhat maraton – stačí rychlejší chůze, jízda na kole nebo plavání. Krev pak proudí, mozek se okysličí a doslova „rozsvítí“.
A spánek? Bez něj to nejde. Mozek během noci uklízí zbytky informací, opravuje poškozené buňky a třídí vzpomínky. Kdo se dlouhodobě nevyspí, ten stárne rychleji – a mozek to dává citelně najevo.
Sociální život má překvapivě podobnou váhu. Osamělost patří mezi největší rizikové faktory demence. I obyčejný rozhovor s přáteli, smích nebo společná večeře aktivují mozkové dráhy víc než hodina sudoku.
Mozek po padesátce nechce zázraky ani doplňky z televize. Chce obyčejné věci: dobré jídlo, klidný spánek, trochu pohybu a lidi kolem sebe. A především – méně cukru. Ten sladký, všudypřítomný nepřítel totiž může být rozdílem mezi tím, jestli si budete ve stáří pamatovat, co jste včera prožili, nebo ne.
Zdroj: idnes.cz, lidovky.cz, NIH