Stárnutí žen je často popisováno jako pozvolný proces, který přichází s prvními vráskami nebo šedinami. Z biologického pohledu ale existuje jasný zlom, po němž se tělo začne měnit mnohem rychleji – menopauza. V určitém věku dochází k hormonální revoluci, která ovlivňuje vše. Právě tehdy se tělo začíná biologicky měnit rychleji.
Kdy tělo přepíná do jiné fáze
Zatímco chronologický věk je jen číslo, biologické stárnutí má své jasné fyziologické ukazatele. U žen je tím nejvýznamnějším pokles produkce ženských hormonů – estrogenu a progesteronu. Tento proces začíná už v perimenopauze, tedy několik let před samotným ukončením menstruace. Vaječníky postupně ztrácejí svoji funkci a hladiny hormonů kolísají. Právě tehdy se objevují první příznaky v podobě návalů horka, nepravidelného spánku, výkyvů nálad, poklesu energie či přibývání na váze.
Menopauza nastává v okamžiku, kdy žena nemá menstruaci alespoň dvanáct měsíců. V České republice k tomu dochází průměrně kolem 51. roku věku, přičemž období, které ji předchází, může trvat i deset let. Přestože se na první pohled zdá, že menopauza znamená „jen“ konec reprodukční fáze, ve skutečnosti představuje rozsáhlou „přestavbu“ celého organismu. Estrogen totiž neřídí pouze cyklus, ale má i ochrannou funkci pro srdce, kosti, cévy, mozek i pokožku.
Co se v těle mění po menopauze
V období po menopauze, tzv. postmenopauze, se tělo stabilizuje v novém hormonálním režimu. Hladiny estrogenu zůstávají trvale nízké, což přináší jak fyzické, tak psychické důsledky. Klesá pružnost kůže, ztrácí se kolagen i hydratace, objevuje se sušší pleť a vlasy. Vnitřní změny jsou však zásadnější – metabolismus se zpomaluje, ubývá svalová hmota a tuk se častěji ukládá v oblasti břicha. Kosti ztrácejí hustotu a pevnost, čímž stoupá riziko osteoporózy. Protože estrogen chrání cévy před záněty a ukládáním cholesterolu, s jeho poklesem se zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění – tedy infarktu, mrtvice či vysokého tlaku.
Každá žena stárne jinak
Menopauza nepřichází u všech žen stejně. Významnou roli hraje genetika – pokud měla matka časnou menopauzu, je pravděpodobné, že podobný věk čeká i její dceru. Svůj vliv má však i životní styl. Kouření, chronický stres, nedostatek spánku, nadváha či jednostranná strava mohou hormonální změny urychlit. Naopak fyzická aktivita, pestrá výživa a duševní rovnováha proces zpomalují.
Ženy, které pečují o své tělo i mysl, často vstupují do menopauzy plynuleji a její příznaky snášejí lépe. Pravidelný lékařský dohled má velký význam – sledování kostní denzity, krevního tlaku, lipidového profilu či hladiny cukru pomáhá včas zachytit změny, které s přechodem souvisejí.
Nová rovnováha a jiný druh krásy
Ačkoli menopauza často působí jako začátek konce mladosti, může být i počátkem nové životní etapy. Tělo sice funguje jinak, ale přichází období, kdy se žena může zaměřit sama na sebe, své zdraví a vnitřní pohodu. Pravidelný pohyb, vyvážená strava, dostatek spánku a mentální hygiena dokážou zázraky. I když hormonální změny nezastavíme, lze zpomalit jejich důsledky. Estrogen sice mizí, ale síla, sebevědomí a zkušenost přibývají.
Mnoho žen říká, že teprve po padesátce začaly žít podle sebe – bez tlaku okolí, bez hormonálních výkyvů a s větším respektem k vlastnímu tělu. Moderní medicína i výzkumy navíc ukazují, že přechod nemusí být utrpením, pokud se k němu přistupuje s pochopením a včasnou prevencí.
Kdy tedy žena skutečně začíná stárnout?
Z biologického pohledu právě v období menopauzy. Ne proto, že by tělo „vypovědělo službu“, ale protože ztrácí hormonální ochranu, která ho po desetiletí udržovala v rovnováze. Menopauza je přirozený milník – bod, od kterého tělo funguje v novém rytmu. Neznamená konec, ale změnu. A jak ukazuje řada studií, to, jak rychle po tomto bodu stárneme, závisí z velké části na nás samotných.
Stárnutí tedy nezačíná v padesáti, ale až ve chvíli, kdy mu to dovolíme.
Zdroj: ucleahealth.org, my.clevelandclinic.org, studie National Library of Medicine, studie Research Gate