Vůně makových buchet od babičky, štědrá posypka na nudlích nebo vláčný závin. Pro nás Čechy je mák kousek domova a národní poklad. Jsme v jeho spotřebě světoví přeborníci – každý z nás ho sní skoro půl kila za rok.
Jenže co když vám řeknu, že za hranicemi se na naši oblíbenou pochoutku dívají skrz prsty? Že se o ní šeptá jako o droze a že ve Francii je prý dokonce zakázaná, protože může vyvolávat halucinace?
Je to šokující představa. Znamená to, že mák, který si denně kupujeme v obchodě, je ve skutečnosti nebezpečný? A pokud ano, proč je u nás tak běžný? Rozhodli jsme se tomu přijít na kloub a oddělit fámy od faktů. To, co jsme zjistili, je mnohem zajímavější než jakákoliv dezinformace.
Podívejme se na francouzský paradox
Pojďme rovnou k jádru věci. Je mák ve Francii opravdu postavený mimo zákon? Krátká odpověď zní: ne. Jde o klasický mýtus, který ukazuje, jak snadno se v dnešní době šíří poplašné zprávy. Pravděpodobně vznikl smícháním dvou zcela nesouvisejících témat: bouřlivé debaty o pesticidech ve francouzském zemědělství a všeobecně známé pověsti máku jako zdroje opiátů.
Realita je přitom naprosto opačná. Francie nejenže potravinářský mák nezakazuje, ale patří mezi pět největších světových pěstitelů máku pro farmaceutické účely.
Ano, čtete správně. Pod extrémně přísným dohledem se tam pěstuje mák na výrobu léků proti bolesti, jako je morfin. Francie tak dokonale ukazuje dvě tváře této rostliny a problém, který řeší celý svět: jak oddělit bezpečnou potravinu od suroviny pro léky.
Jak je svět rozdělen obyčejným mákem?
Dobře, mýtus o zákazu ve Francii jsme si tedy vyvrátili. To ale neznamená, že strach z máku jinde ve světě neexistuje – právě naopak. Třeba v zemích jako Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty byste si makový koláč nedali. I to nejmenší, stopové množství opiátů je tam z náboženských důvodů naprosté tabu.
V Asii, například v Singapuru nebo Číně, zase přísné zákony pramení z historického traumatu spojeného s opiovými válkami. Pro turistu může i malý sáček máku na pečení v kufru znamenat obrovské potíže.
Na druhé straně je střední a východní Evropa, kde mák milujeme. V Česku, Polsku nebo Maďarsku je oslavovanou součástí národní kuchyně, legálně se pěstuje a je všude k dostání. Kde je tedy zakopaný pes?
Poznejte dvě tváře máku
V čem je tedy ten háček? Proč je jeden mák pochoutka a druhý surovina pro léky? Všechno to stojí na tom, že i když pocházejí ze stejné rostliny, lidé z nich šlechtěním udělali dva úplně jiné produkty.
Máme tu náš 'potravinářský' mák, u kterého šlo pěstitelům hlavně o skvělou chuť a bezpečí. A proti němu stojí mák 'technický', u kterého je naopak vysoká koncentrace alkaloidů, jako je morfin, naprosto klíčová pro výrobu léků i drog.
A co je na tom nejzajímavější? Že samotná maková zrníčka, ať už jsou z jakéhokoliv typu, v sobě mají těchto látek přirozeně jen absolutní minimum. Problém nastává při sklizni, kdy se na jejich povrch může dostat zaschlá šťáva z makovice – opium.
A tady je ten zásadní rozdíl. Zatímco náš kvalitní potravinářský mák má zákonem stanovený přísný a bezpečný limit, semena z technického máku, která jsou v podstatě odpadem, mohou obsahovat i desetinásobek povolené normy.
Skutečné nebezpečí tedy nehrozí z halucinací po snědení buchty. Tento pojem je nepřesný; hlavním rizikem vysokých dávek morfinu je útlum nervového systému a dýchání. Reálnou hrozbou je, když podvodníci přimíchají do kvalitního máku levný, hořký a kontaminovaný technický mák z dovozu, aby víc vydělali. Nejde tedy o problém zemědělství, ale o obyčejné falšování potravin.
Jak se nenechat napálit a užít si to nejlepší
Jak tedy poznat ten pravý a bezpečný mák? Naštěstí je to docela snadné. V prvé řadě se zaměřte na barvu, která by měla být krásně sytá, modrošedá. Pokud je mák nahnědlý, rezavý nebo má nevýraznou barvu, raději ho nechte v regálu.
Stejně důležitá je i chuť a vůně. Stačí pár zrnek rozemnout mezi prsty – kvalitní mák má příjemnou, nasládlou a oříškovou vůni i chuť. Je-li hořký nebo pálivý, je něco špatně.
Absolutní jistotu vám pak dají certifikační loga na obalu, jako jsou „Český modrý mák“ (CHZO) nebo „Vyrobeno podle České cechovní normy“, která zaručují český původ a přísnou kontrolu kvality.
A jedna věc na závěr: je pravda, že poctivá porce škubánků s mákem může dočasně ovlivnit orientační test na drogy. Stopové množství morfinu se v těle objeví. Následné laboratorní testy ale vždy bezpečně odliší makový koláč od zneužívání drog a množství je příliš nízké na to, aby mělo jakýkoliv psychoaktivní účinek.
Pravda o máku je tedy jasná. Není to žádný strašák, ale poklad, který si musíme hlídat. Skutečným rizikem není mák samotný, ale lidská chamtivost. Pro nás Čechy je to důvod k hrdosti, ale i k obezřetnosti. Važme si svého „modrého zlata“ a jednoduše se dívejme, co kupujeme.
Zdroje: asz.cz, zemedelec.cz