Naši předkové věděli, že místo posledního odpočinku má mít řád. Dnešní doba k tomu přidala beton, plastové květiny a keramické andílky v každé velikosti. Ať je léto nebo zima, český hrob musí být nazdobený jako stromeček. Jenže otázkou je, co na to říká staré čínské učení feng-shui.
Feng-shui se zabývá prouděním energie čchi. Tato energie je jako vítr, který vane prostorem a nese s sebou pohodu, zdraví nebo třeba taky melancholii a stagnaci. Pokud se proud zastaví, nebo se odkloní špatným směrem, může to ovlivnit nejen atmosféru daného místa, ale i psychiku živých návštěvníků. Hřbitov je přirozeně místem smutku, ale některé výzdoby ho prý dokážou zbytečně prohloubit.
Andělíček strážný a jeho kolegové
Typický český hrob zdobí sošky andělíčků holubiček nebo malých postaviček dětí. Vypadají něžně a dojemně, ale z pohledu feng-shui vnášejí do prostoru prvek stagnující a smutné energie. Anděl symbolizuje strážce mezi světy, což je sice krásná myšlenka, ale při přemíře těchto sošek může docházet k emočnímu zahlcení.
Energie se podle feng-shui ráda hýbe. Když má prostor příliš statických prvků, které symbolizují ztrátu a konec, jako jsou padlí andílci, ruce sepjaté k modlitbě nebo polámané kříže, vzniká prostředí, kde čchi stagnuje. Člověk se pak necítí jen smutně, ale jakoby těžce, zatíženě a vyčerpaně, i když na hřbitově strávil jen pár minut.
Kytice smutku a umělá džungle
Feng-shui doporučuje pracovat s přírodními materiály a živými květinami. Věnce a ikebany ze smrkového chvojí v kombinaci s umělými karafiáty však na českých hrobech vedou na plné čáře. Umělé květiny mají jednu výhodu: přežijí všechno. Ale tím také vyjadřují neochotu přijmout proměnlivost a cykličnost života.
Navíc se často volí tmavé barvy jako černá, fialová a temně rudá. Podle feng-shui barva ovlivňuje náladu a tok energie. Pokud je hrob obklopen tmavými a těžkými tóny, může působit ještě tíživěji než samotné téma smrti. Prostor, který by mohl přinášet klid a smíření, se tak mění na temné místo plné neklidu.
Truchlení je proces, ne výstava
Feng-shui klade důraz na rovnováhu. A stejně tak i lidská duše potřebuje balanc mezi smutkem a nadějí. Výzdoba hrobu by neměla být soutěží o největší andělská křídla, ani přehlídkou všech barev dušičkového katalogu. Měla by být symbolickým vyjádřením vztahu a vzpomínek, nikoliv zhmotněním bolesti.
Z psychologického hlediska je truchlení zdravý proces. Potřebujeme prožít smutek a přijmout ztrátu. Ale pokud ho neustále živíme temnou symbolikou, můžeme uvíznout v emocích, které nám brání jít dál. Feng-shui nám připomíná, že i místa smutku mohou být klidná jemná a přívětivá.
Kámen, který pomáhá
Co naopak podle feng-shui na hroby patří, jsou to přírodní prvky, které podporují rovnováhu. Kámen ukotvuje. Voda ve formě květin ve váze přináší pohyb a živost. Barvy by měly být spíš jemné zemité nebo pastelové. Symboly přírody, jako je list, kapka nebo slunce, mohou působit mnohem víc než sádrový anděl.
A pokud si přece jen potrpíte na dekorace, pak méně je více. Jeden decentní prvek má větší sílu než desítka křečovitých artefaktů.
Smíření místo výčitek
Závěrem připomíná feng-shui jedno: i prostor pro zesnulé má vliv na živé. Výzdoba hrobu není jen o tradici a zvyklostech, ale i o tom, co si z návštěvy odnášíme. Pokud si pokaždé odnášíme melancholii, těžkost a výčitky, možná je čas zamyslet se nad tím, co tam vlastně necháváme.
Hrob jako místo smíření, klidu a tiché vzpomínky může být mnohem léčivější než pomník obklopený smutkem ve všech jeho podobách. A jestli vám to zní jako moc alternativní učení, tak nezapomeňte, že i babička říkala, že na hřbitov se má chodit s úctou a v klidu. Feng-shui si to od našich babiček zřejmě jen přeložilo do mandarínštiny.
Zdroj: FENG SHUI, Psychology Today, PubMed