
Takhle stát odměňuje učitelky? Po 30 letech služby zůstala s důchodem, který nestačí ani na nájem
Foto: Depositphotos.com
Pedagogové v Česku dlouhodobě upozorňují na nízké platy a nejisté důchody. Přestože školám věnují celý profesní život a významně ovlivňují budoucnost celé společnosti, jejich finanční ohodnocení i vyhlídky na stáří zůstávají za očekáváním.
Vzdělávání nových generací je pro učitele posláním, které často přesahuje běžnou pracovní náplň. Kromě předávání znalostí se podílejí i na výchově a formování hodnot dětí. Mnozí z nich by si přáli, aby jejich práce byla lépe oceněna nejen během aktivní kariéry, ale i v důchodu.
Učitelé, stejně jako další státní zaměstnanci ve veřejných službách, často poukazují na to, že jejich přínos společnosti není vždy adekvátně zohledněn ve výši mzdy. Osudy některých bývalých učitelek ukazují, že i po desetiletích strávených ve školních lavicích je čeká spíše skromné stáří.
Běžnou realitou je, že pedagogové během let vedli desítky tříd, připravovali nové materiály a museli se neustále přizpůsobovat měnícím se požadavkům vzdělávacího systému. Přestože do výuky investovali mnoho volného času a energie, důchod jim často nezaručí odpovídající životní úroveň.
Více než tři desítky let strávila mezi lavicemi – vedla první třídy, připravovala vlastní podklady, přizpůsobovala se každé nové generaci dětí i neustále se měnícím požadavkům systému. Učení brala jako poslání, trávila ve škole i večery a víkendy, ale teď, když má konečně čas pro sebe, žije z důchodu 16 tisíc korun. Důstojná odměna za desítky let práce to bohužel není.

Učitelka po 30 letech služby prozradila, co jí zbylo na stáří
Platové rozdíly mezi jednotlivými stupni školství jsou stále patrné. Zatímco učitelé základních škol pobírali ještě v roce 2006 průměrně kolem 21 tisíc korun, o deset let později se jejich mzda zvýšila na necelých 30 tisíc. Na vysokých školách byly už v roce 2016 průměrné platy výrazně vyšší a na soukromých vysokých školách dosahovaly až padesáti tisíc korun.
Výše důchodu pak závisí nejen na délce praxe, ale především na tom, v jaké oblasti školství pedagog působil. Kromě samotné výuky musí učitelé často věnovat čas i domácí přípravě a tvorbě projektů pro žáky. Způsob a rozsah těchto aktivit se liší podle konkrétní školy a jejího vedení. Někteří pedagogové zůstávají ve škole do pozdních odpoledních hodin, jiní si práci připravují doma.
S přibývajícími zkušenostmi se příprava na hodiny zjednodušuje, protože mohou využívat již vytvořené materiály. Časová náročnost se také liší podle předmětu – například učitelé literatury tráví více času opravováním písemných prací než tělocvikáři.
Učitelé se shodují, že efektivita závisí na jejich zkušenostech i schopnostech a že i žáci by měli být trpěliví, pokud jde o opravu testů nebo odpovědi na dotazy. Na vysokých školách mají pedagogové na reakci na studentské e-maily často až měsíc.
Zdroje: Kurzy.cz, e15.cz, Finance.cz, MŠMT, Novinky.cz, iRozhlas, Wikipedia