Tohle o Menšíkovi nikdo nevěděl: Vášáryová vzpomíná na extrémy, které už nechce utajit

Legendární slovenská herečka Magda Vášáryová po letech prozradila temnou stránku vzniku slavného filmu Markéta Lazarová. A přestože snímek patří mezi nejvýznamnější počiny československé kinematografie, vzpomínky představitelky hlavní role jsou všechno, jen ne idylické.

Magda Vášáryová se rozhodla popsat své tehdejší zkušenosti, které se nápadně liší od obrazu romantického filmového natáčení. Pro mladou herečku, tehdy začínající na prahu své kariéry, se proměnila práce na natáčení v těžce stravitelný zážitek, který si nese dodnes. Podle jejích slov se každý den líčení neslo ve znamení záměrného zašpinění.

Prý to mělo umocnit atmosféru doby, kterou film zachycuje. Ani režisér František Vláčil si nebral servítky – herečku údajně záměrně vystavoval napětí a stresu, dokonce jí vyprávěl děsivé středověké příběhy, aby podpořil její autentičnost ve vypjatých scénách. K tomu si pravidelně přihýbal, což herečka nesla velmi těžce, jelikož se alkoholu vždy vyhýbala.

Menšíka si lidé pletli s hospodou

Podle jejích slov dokonce došlo na situace, kdy mu musela flašku s rumem schovat do sněhu, aby mohl pokračovat v práci. To však vyvolávalo nelibost u režiséra, který její snahu moc neoceňoval. Celkově bylo natáčení plné nepohodlí – prostředí na place nedávalo prostor pro komfort nebo vlídnost, a mladá herečka se tak dostávala do situací, které ji výrazně psychicky zatěžovaly.

Jedním z dalších šokujících momentů byla spolupráce s Vladimírem Menšíkem, dodnes vnímaným jako jeden z největších herců své doby. Jeho přítomnost na place však byla – dle vyprávění – často poznamenaná alkoholem a výrazným zápachem. Aby s ním mohla pracovat ovce, která s jeho postavou sdílela záběry, ošetřil štáb jeho hábit skopovým spermatem, aby ho zvíře následovalo.

V přestávkách mezi scénami pak Menšík sypal jeden ostrý vtip za druhým. Pro mladou dívku vyrůstající v měšťanském prostředí to bylo nepříjemné a chvílemi až neúnosné. Přestože snímek Markéta Lazarová později získal status mistrovského díla a dnes patří mezi milníky české a slovenské kinematografie, Vášáryová se mu dnes raději vyhýbá. Promítání restaurované verze tohoto filmu se kvůli svým výrazně negativním vzpomínkám raději neúčastní.