Každý rodič to zná. Chceme pro své děti to nejlepší, a tak jim na talíř servírujeme brokolici, květák nebo kapustu. Představa, že právě tyto superpotraviny by mohly potichu útočit na jeden z nejdůležitějších orgánů v jejich těle, je naprosto šokující.
Nejde o planý poplach, ale o reálné biochemické procesy, které mohou naši štítnou žlázu, hlavního manažera metabolismu, doslova dusit. Štítná žláza je malý motýlek na našem krku, který ale řídí obrovský orchestr.
Jak vlastně funguje štítná žláza?
Hormony štítné žlázy v podstatě fungují jako plynový pedál a termostat našeho těla. Řídí, jak rychle buňky spalují palivo, což se okamžitě projeví na naší váze a celkové energii. Jejich správná funkce rozhoduje o tom, jestli se cítíme plní života, nebo unavení a zimomřiví, a dokonce udávají i tempo našemu srdci.
Jejich absolutně nezastupitelnou misí je ale stavba mozku v raném dětství. Proto jakékoliv selhání v tomto citlivém mechanismu není jen drobná nepříjemnost, ale může zanechat vážné následky. A právě zde na scénu vstupují skrytí nepřátelé v našem jídle, takzvané goitrogeny.
Biochemický útok na náš metabolismus
Goitrogeny jsou v podstatě chemický arzenál, který si rostliny vyvinuly, aby se bránily proti hladovým škůdcům. Potíž je v tom, že tento chytrý obranný mechanismus se může paradoxně obrátit proti nám.
Jakmile se tyto látky dostanou do lidského těla, mohou totiž začít sabotovat citlivou výrobu hormonů v naší štítné žláze. A neútočí přitom náhodně – mají hned dvě hlavní a velmi promyšlené strategie. Prvním z nich je takzvaná jódová blokáda. Představte si, že štítná žláza je továrna, která k výrobě hormonů potřebuje jód.
Goitrogeny z brukvovité zeleniny, jako je brokolice či kapusta, fungují jako falešné klíče – nacpou se do zámku, kterým má jód vstoupit, a zablokují ho. Výroba se tak zastaví kvůli nedostatku materiálu.
Pokud by ani to nestačilo, jiné typy goitrogenů, typické například pro sóju, jdou ještě dál a sabotují přímo výrobní linku. Jednoduše řečeno vypínají klíčový stroj (enzym TPO), který jód zpracovává, takže i když surovina je na místě, produkce hormonů se stejně zastaví.
Nákupní seznam nepřátel štítné žlázy
Možná vás překvapí, kde všude tito tiší sabotéři číhají. Nejde zdaleka jen o pár druhů zeleniny. Absolutní klasikou je samozřejmě brukvovitá zelenina, kam patří brokolice, květák, kapusta, zelí, růžičková kapusta a kedlubny – tedy vše, co považujeme za vrchol zdravé stravy.
Velmi silným zdrojem goitrogenů, které přímo blokují výrobu hormonů, je také sója a výrobky z ní, jako je tofu, tempeh či sójové mléko. Problémové ale mohou být i další, méně podezřelé potraviny, například jáhly, arašídy, lněné semínko, špenát, a dokonce i jahody nebo broskve.
Co se děje v lidském těle, když chybí jód?
Celý problém s goitrogeny dramaticky narůstá, pokud tělu chybí jód. Právě jód je totiž základní stavební kámen hormonů štítné žlázy. Když ho máme málo, žláza je přetížená a mnohem zranitelnější vůči blokačním účinkům goitrogenů. Stává se tak snadným cílem.
V takové situaci i běžné množství "zdravé" zeleniny může napáchat značné škody. Pomocníkem v obraně je naopak selen, tichý hrdina, který chrání štítnou žlázu před poškozením a pomáhá aktivovat její hormony.
Jak se bránit? Síla je v kuchyni
Znamená to tedy, že bychom měli na brokolici a kapustu zanevřít? Ne tak docela. Trik, jak se těchto látek zbavit, je přitom až směšně prostý: tepelná úprava. Za všechno totiž může enzym, který se aktivuje, jakmile syrovou zeleninu porušíte nožem nebo zuby. Právě teplo ho ale dokáže spolehlivě zničit.
Vaření a dušení jsou proto sázkou na jistotu – nejenže eliminují samotný spouštěč problému, ale značná část škodlivin se navíc uvolní do vody, které se zbavíte.
Největší chybou, kterou tak můžete udělat, je následovat trend syrových zeleninových koktejlů a posílat do těla obrovské množství těchto látek v jejich nejaktivnější podobě. Právě tím do sebe dostáváte plnou a nebezpečně aktivní dávku goitrogenů.
Co s dětmi a lidmi s nemocnou štítnou žlázou?
U dětí, jejichž mozek se kriticky vyvíjí, je správná funkce štítné žlázy absolutně nezbytná. Proč tedy zbytečně riskovat? Jistotou je podávat jim brukvovitou zeleninu vždy tepelně upravenou. Riziko je pak prakticky nulové.
Pro lidi, kteří se už léčí se sníženou funkcí štítné žlázy, platí pravidla přísněji. Jejich štítná žláza je už oslabená. Měli by se proto vyhýbat velkým porcím syrové brukvovité zeleniny úplně. Zvláštní pozor si musí dát na sóju, protože ta může narušovat vstřebávání léků. Doporučuje se proto jíst sójové výrobky minimálně 4 hodiny po užití hormonu.
Tvrzení, že některé potraviny mohou škodit štítné žláze, není jen mýtus. Ale není třeba hned panikařit a vyhazovat zeleninu z lednice. Je ale nutné být informovaný. Klíčem není zákaz, ale vědomá příprava. Vařte, duste a omezte syrové zeleninové bomby. Skutečné zdraví není o slepém následování trendů, ale o pochopení toho, jak naše tělo funguje.
Zdroje: nzip, psychologytoday, tydenstitnezlazy