Věk, kdy má dítě dostat své první peníze. Češi to dělají jinak a špatně.
Foto: Shutterestock
Naučit se zacházet s vlastními penězi, chápat jejich hodnotu a umět si vybrat, za co je utratit, není něco, co by člověk získal automaticky. Správný vztah k financím začíná vznikat už ve chvíli, kdy dítě poprvé dostane pár drobných, o kterých může samo rozhodnout.
Právě tehdy se formuje schopnost plánovat a vybírat si podle vlastních priorit. Podle psychologů i odborníků na finanční vzdělávání je ideálním časem začít s výukou hospodaření zhruba šestý rok života. V českých rodinách se ale často čeká mnohem déle.
Někdy až do doby, kdy děti vstupují do puberty. Jenže tehdy už přichází o cenné roky, kdy se mohly učit z vlastních zkušeností. Výsledek? Mladí lidé, kteří se v dospělosti snadno nechají zaskočit, rychle utrácí, a často sklouznou i k dluhům.
Proč právě šest let hraje takovou roli
V tomto věku dochází v dětském mozku k velkému posunu. Školák začíná chápat základní matematické principy. Ví, co znamená „víc“ a „míň“, rozumí směně a začíná tušit, že peníze nejsou bezedný zdroj. To je ideální chvíle, kdy dítě nenápadně a přirozeně uvést do světa financí: ukázat mu rozdíl mezi tím, co opravdu potřebuje, a tím, po čem jen touží, naučit ho odkládat si část peněz stranou a nepodlehnout každému pokušení.
Zatímco předškolák považuje peníze spíš za kouzlo, které se zázračně objevuje v peněžence rodičů, prvních pár let školy je obdobím, kdy se pokládají základy finanční gramotnosti na celý život. Odborníci proto radí dopřát dětem možnost zacházet s vlastními penězi opravdu samostatně.
Ne jen na oko, ale s pocitem skutečné odpovědnosti. Dlouhodobá pozorování ukazují, že ti, kdo si prošli tímto raným finančním tréninkem, jsou v dospělosti odolnější vůči impulzivním nákupům, méně náchylní k zadlužení a lépe se orientují v marketingových lákadlech.
Jak na kapesné, aby plnilo svůj účel
Základním pravidlem je nastavit pevný a srozumitelný systém. U menších dětí se osvědčuje týdenní kapesné, u starších pak měsíční. Částka nemusí být vysoká. Mnohem důležitější je pravidelnost a jasná pravidla. Dítě by mělo vědět, proč peníze dostává, za co ne, a také co s nimi smí a nesmí udělat.
Rodiče ale často chybují. Buď peníze dávají jen příležitostně. Třeba za dobré známky nebo k narozeninám nebo naopak bez systému, kdykoliv si dítě řekne. V obou případech si dítě vytváří zkreslený obraz: peníze přicházejí náhodně, nebo jsou odměnou jen za mimořádné výkony, nikoli za běžné a pravidelné činnosti.
Mnozí finanční poradci doporučují spojit kapesné s konkrétním dnem v týdnu. Když například dítě každý pátek dostane malou částku, samo se rozhodne, jestli si koupí svačinu ve školním automatu, nebo si peníze schová na vysněnou věc. Postupně tak získává zkušenost s plánováním i spořením. A co je důležité, rodič by měl nechat dítě, aby si samo určilo, za co své peníze utratí, pokud se pohybuje v bezpečných mezích.
I když se rozhodne pro věc, která se dospělému nezdá praktická, drobná zklamání jsou cennější než celoživotní zákaz vlastních nákupů. Výuka finanční gramotnosti nemusí být složitá. Stačí vysvětlit, jak se peníze vydělávají, co znamená příjem a výdaj, proč je dobré část odkládat a jak plánovat budoucí útraty.
Učení hrou i vlastní zkušeností
Pokud rodič sám umí dobře hospodařit, může být dítěti nejlepším vzorem. Naopak rodiny, kde se peníze spravují chaoticky nebo s dluhy, často tyto návyky – vědomě či nevědomě. Předávají dál. Dětem pomáhá, když vidí, že se učí pro sebe, nikoli jen proto, aby udělaly radost rodičům. Pokud pochopí, že finanční dovednosti jsou klíčem k jejich vlastní svobodě, snáz si nové návyky osvojí.
Hodit se mohou i jednoduché hry nebo televizní pořady, které téma přiblíží zábavnou formou. Není nutné pouštět se do složitých lekcí. Stačí pravidelně, s důvěrou a otevřeností mluvit o penězích, nechat děti chybovat a z chyb se učit. Kapesné není rozmazlování. Je to investice do jejich budoucí samostatnosti a odpovědnosti. Stejně jako v životě, i v oblasti financí platí, že kdo začne včas a s rozumem, má mnohem větší šanci stát se člověkem, který si umí své peníze užít i ušetřit.