Každý věk má svá pravidla, ale jedno platí univerzálně: méně než sedm hodin je málo. Ve čtyřiceti riskujete srdce, v padesáti cukrovku, v šedesáti ztrácíte kvalitu spánku a v sedmdesáti hraje hlavní roli pravidelný režim. Ať je vám, kolik chce, spánek není žádný zbytečný luxus – je to základní palivo pro tělo i mysl.
Spánek je možná ta nejjednodušší věc, kterou pro své zdraví můžeme udělat. A přesto ji spousta z nás podceňuje.
Vstávání do práce, děti, domácnost, večerní televize nebo ještě rychlé projíždění mobilu – a najednou je půlnoc. Ráno ale budík nepočká. Výsledek? Většina Čechů spí méně, než by potřebovala. A to se dříve nebo později projeví na těle i na hlavě.
Odborníci přitom jasně říkají: potřebná délka spánku se s věkem mění. Jinak by měl spát čtyřicátník a jinak sedmdesátník. Kdo to ignoruje, riskuje nejen únavu a špatnou náladu, ale i vážnější zdravotní potíže.
40 let: pořádně si dopřejte
Čtyřicátníci jsou obvykle v plném pracovním i rodinném nasazení. Kariéra vrcholí, doma puberťáci nebo malé děti, do toho tisíc povinností. Spánek často ustupuje do pozadí, jenže tělo tohle tempo dlouhodobě nevydrží. Ideál je 7 až 9 hodin denně. Kdo pravidelně spí méně než šest hodin, zadělává si na vysoký tlak, srdeční problémy i psychickou nepohodu. Zkrátka – šetřit spánkem se v tomhle věku nevyplácí.
50 let: prevence nemocí začíná v posteli
Padesátka je věk, kdy se tělo začne ozývat. Hormonální změny, zpomalený metabolismus a první zdravotní komplikace – a do toho méně spánku? To je recept na průšvih. Odborníci radí držet se kolem 7–8 hodin. Když spíte méně, zvyšujete riziko obezity, cukrovky nebo depresí. Ale pozor, ani dlouhé „vyvalování“ v posteli není ideální. Pokud spíte pravidelně víc než deset hodin, může to být varovný signál, že organismus už s něčím bojuje.
60 let: spánek je lehčí, ale potřebný stejně
„Mně už stačí jen pět hodin,“ říká spousta lidí po šedesátce. Jenže pravda je, že nestačí. Spát by měli pořád kolem 7–8 hodin. Co se ale opravdu mění, je kvalita spánku – ubývá hluboké fáze a přibývá nočního buzení. Proto se zdá, že stačí méně. Pokud máte pocit, že vám noční spánek nevystačí, pomůže krátký odpolední šlofík. Dvacet minut na gauči dodá energii, aniž by rozhodilo usínání večer.
70 let: pravidelnost nade vše
V sedmdesáti bývá běžné, že člověk chodí spát dřív a vstává za kuropění. To samo o sobě není problém, pokud je celková délka spánku kolem 7–8 hodin. V tomhle věku je ale ještě důležitější než samotná délka pravidelnost. Tělo si hůř zvyká na změny, a tak ponocování nebo naopak příliš brzké vstávání mohou rozházet biologické hodiny. Chaotický režim pak vede nejen k únavě, ale i k problémům s pamětí a soustředěním.
Statistiky jsou neúprosné: průměrný Čech spí asi 6 hodin a 20 minut denně. To je pod doporučenou hranicí pro všechny věkové kategorie. A není pravda, že to „dospíme o víkendu“. Tělo funguje jinak – spánkový deficit se hromadí a projeví se únavou, podrážděností, slabší imunitou a nakonec i rychlejším stárnutím.
Zdroj: ireceptar.cz, novinky.cz, ispanek.cz